Porovnání:
Nízkofrekvenční měniče mohou vydržet vyšší špičky po delší dobu. Reálně zvládají pracovat na 300% výkonu po dobu několika vteřin. Vysokofrekvenční měnič, navzdory mnohým popisům, dokáže udržet až 200% svého výkonu, ale pouze po zlomek vteřiny. Dopady jsou jasné - zařízení typu motoru (čerpadlo, chladnička, apod.) na vysokofrekvenčním měniči buď nespustíte vůbec, nebo musíte mít měnič velmi silně předimenzovaný.
Markantní rozdíl je ve spolehlivosti - nízkofrekvenční měniče využívají výkonné transformátory, které jsou z hlediska životnosti a spolehlivosti podstatně lepší než MOSFETové prvky používané vysokofrekvenčními měniči.
Nevýhody nízkofrekvenčních měničů jsou nasnadě: jedná se o robustnější zařízení (větší, těžší). Technologie výroby je také podstatně složitější a tím i dražší. Výhodou vysokofrekvenčního měniče je tedy logicky velikost, hmotnost a cena.
Nízkofrekvenční střídač Vysokofrekvenční střídač
obr: zpravidla je rozdíl patrný na první pohled v robustnosti celého zařízení.
Vhodné využití:
Vysokofrekvenční měniče jsou vhodné pro zařízení s nízkými nároky na náběhové proudy, zejména tedy pro napájení elektronických zařízení. Kvůli obecně kratší životnosti jsou také vhodnější pro krátkodobější dočasné provozy.
Nízkofrekvenční měniče jsou vhodnější pro dlouhodobé kritické provozy a pro spotřebiče s vyššími náběhovými proudy typu motorů (lednice, čerpadlo, kompresor...)